Lana v létě 2011 před vydáním prvního alba poskytla rozhovor novináři Ernestovi Bakerovi pro magazín Complex. Editorial v tisku doplňuje photoshoot od francouzského fotografa Gyslaina Yarhiho.
Lana o zpětné nenávisti, plastické operaci a novém albu
Od té doby, co díky jejím vášnivým songům “Video Games” a “Blue Jeans” se o Laně Del Rey začalo přes léto více mluvit, se jí snažili novináři pochopit – však neprůkazně. Někteří jí milují, protože její hudba je super. Někteří jí nesnáší, protože jim přijde její image vykonstruovaná, a Lana se dostává na scénu jako Trojský kůň.
Když se Lany zeptáte, jak by se popsala, moc vám nepomůže. “Nemám moc co říct!” tvrdí po telefonu, zatímco vystupuje z newyorského metra. Na holku, u které její styl se zdá tolik vykalkulovaný, je těžké říct, jak moc je upřímná, nebo je její zdrženlivost částí její role.
A doopravdy, je to tahle postava se sklonem ke staro-hollywoodské kinematografii, vražedné módě a dramatické příběhy žalu, čím jsme tak uchváceni. Máme o ní zájem, možná ještě větší než o její hudbu jako takovou. Odkud tahle holka je a proč nás tak baví na ní koukat? Lana se otevřela Complexu o jejích tolik prodiskutovaných rtech, jaké má pocity o internetových nepřátelích a o jejím debutním albu předběžně nazvaným “Born To Die.”
Complex: Ty ses přestěhovala z Lake Placid do New Yorku před sedmi lety, aby jsi začala svojí kariéru v hudbě. Teď už máš. Jak se to stalo?
Lana Del Rey: Prostě jsem chodila na karaoke a takové věci. Převážně v Brooklynu. Byla to folková scéna. Když mi bylo 19, podepsala jsem smlouvu s jednou nezávislou nahrávací společností. Byla jsem jediná na jejich seznamu, a pak se ta deska odložila. Po tom jsem stále chtěla zpívat, ale chtěla jsem být víc sama za sebe. Je to věc posledních 3 měsíců, kdy mám nějakou pozornost.
Ty jsi opravdu přišla odnikud. Měla jsi nějaký vztah s někým od Interscope, před tím než jsi se tohle léto vyšplhala k popularitě?
Ne, nikdy jsem nepotkala nikoho takové kapacity. Odešla jsem před rokem a půl do různých nahrávacích společností v Londýně ukázat jim mé songy, ale nikdo neměl zájem. Nikdy před tím jsem nepotkala lidi, u kterých jsem nyní podepsaná. Vím, že hodně lidí zajímá tenhle můj obchod. (smích)
Jo, když jsem poprvé slyšel song “Video Games” v červenci, tvoje společnost tam byla uvedená.
No, napsala jsem to několik měsíců před tím se skladatelem jménem Justin Parker. Dostala jsem publicitu teprve před pár týdny. Podepsala jsem mojí smlouvu před pár týdny. Měla jsem opravdu pilného manažera po poslední dva roky. Pokud jde o pomoc, neměla jsem vůbec žádnou, ale to je v pohodě.
Žádná pomoc s tvými videi? To editování je výborné!
Ne, našla jsem a pracovala na všech klipech sama. V posledních 4 týdnech jsem musela najmout specialisty na autorská práva, aby kontaktovali vlastníky videí a požádali o svolení k použití těchto záběrů, ale všechno jsem našla díky klíčovým slovům na Youtube před 10 měsíci. Ne, že by byla ta videa nějak dobrá, jsou zatraceně divná. Není to, že bych chtěla, aby ta videa takto vypadala, je to jen materiál s kterým jsem mohla v tu dobu pracovat. Nejsem si jistá, jestli je to perfektní reprezentace toho, co bych vybrala, kdybych měla víc peněz. (smích)
No, pro tebe to zafungovalo.
Jo to si myslíš, ale začínám pociťovat zpětnou nenávist. Ale to je v pohodě.
Někdy potkávám lidi, kteří odporu čelí, je to jak “no a co” a nebo “hateři budou nenávidět.”
Tak se necítím, nejsem tak v pohodě. Mám pocit, že se zabiju. Je to příšerné.
Co tě otravuje na kritice?
Prostě nemám zájem. Hudba je pro mě vedlejší. Přeji si, abych se mohla vrátit do normálu. Jsem opravdu tichý člověk. Vždycky jsem byla. Je to těžké, když vidím tolik věcí o mě napsaných. Není to, co jsem si představovala.
Jo, je tu mnoho spekulací o tvých rtech.
Můžu říct, že tohle začíná být zkurvený problém. Nepodepsala jsem se, abych byla slavná, jenom jsem chtěla zpívat. Je to tak otravné, ale co nadělám?
A jsou tvé rty pravé?
Vůbec nic jsem si nenechala udělat. Všichni, co mě znají, ti to potvrdí. Pardon, ale žila jsem několik let v přívěsu. Neměla jsem ani dostatek peněz na čokoládový křupky. Neni to jako, že bych se odplazila z pod mostu, abych šla na plastickou operaci. Docela špulím pusu. To je prostě jak vypadám, když zpívám.
Jak jinak se tvůj život změnil od té doby co tvoje hudba unikla ven?
Hodně se toho teď pohybuje, pracuji mnohem víc s různými producenty a pokouším se dát desce ten správný zvuk. Mám 4 songy, které si myslím, že jsou zvukově dobré. Album je napsané, ale není zprodukované. Ještě jsem všechno neupravila. Stále ještě žiji mezi miliony místy. Ale je to milé nesnažit se přežívat na ulici. (smích) Je to dobré. Jsem ráda, že jsem v bezpečí a nejsem v nebezpečném prostředí.
Kde je těch milion míst?
Poslední rok a půl jsem žila v Londýně. Začala jsem pracovat s různými producenty. Nikdy jsem si nepředstavovala že skončím tady, ale hodně času jsem tu strávila. Jezdím do Skotska do Glasgow za přáteli. Je to opravdu zábava, ale je tu hodně jiných věcí. Můj život nebyl o hudbě momentálně po dlouhou dobu. Je tu mnoho odlišných stránek mého života o kterých opravdu nemluvím.
Takže tobě je 25?
Ano, je mi 25.
Kdy ti bude 26?
21. června
Kdo je ten, co ti zlomil srdce?
Písně jsou o dvou osobách, se kterými bych nemohla jít protože se dostali do problému a museli odejít. Když jste introvert, jako já, a byli jste nějakou chvíli osamělí, a pak najdete někoho kdo vám rozumí, začnete jim být hodně oddaní. Je to opravdové osvobození.
Viděl jsem jak píšeš na twitter věci jako “Stále na tebe myslím.” Máš pocit, že bys s jedním z nich měla být.
Ne, v tomto konkrétním případě vím, že bych neměla být s touto osobou, ale jsem stále osamělá. Je to tak těžké být sám. Myslím si, někde hluboko, když potkáte někoho, kdo by mohl být ten pravý, myslím, že víte. Je to ojedinělé.
Vypadá to, jako by jsi hrála svůj retro sex appeal úmyslně.
Většina písní je o zlomeném srdci, ale je možné že díky těm videím a obrázkům by se to dalo tak vnímat. Jsou trochu svůdné, že? (smích) Se vším tímse bavím, ale hudba a focení není konec konců všechno. Jsou zábava, ale nejsou pro mne důležité. Nejdůležitější věc, samozřejmě, je ta nahrávka. Jenom doufám, že jsem vytvořila zvuk světa, který mám na mysli.
S kým pracuješ?
Můj nejlepší kamarád, který je skladatel pro filmy v Kalifornii. Pracuje s Jeffem Bhaskerem (producent Kanye Westa) a Emilem Haynie (producent Kid Cudiho), který je víc do světa hip hopu. Vytváříme opravdu dobré věci. Myslím, že to nebude jednoduchá cesta, ale pro mě to bude o písních.
Hodně lidí má vysoké očekávání pro tvoje album. Cítíš se pod tlakem?
Ne Necítím se pod tlakem, ale jsem nervózní. Nejsem zvyklá aby mojí hudbu slyšelo tolik lidí. Když dlouhý čas nemáš možnost aby tvojí hudbu slyšelo větší množství lidí, začneš to dělat jen pro sebe a to ten tlak odvádí. Opravdu se mi albu líbí. Jasně, že doufám, že to lidi budou mít rádi, nechci okolo toho žádné drama.
Přeloženo pro lanadelreyfans.blog.cz / lanadelrey.cz. Zdroj Complex.com