Konečně vám přinášíme první část překladu pro magazín Dazed. Jedná se o rozhovor mezi Lanou a ikonou grunge Courtney Love. Probírají například pocity z Hollywoodu, hudbu nebo autenticitu. Překlad je čerpán z plné verze rozhovoru, který naleznete v tištěné formě časopisu.
Vlastní fyzickou kopii čísla Dazed magazínu s tímto rozhovorem můžete zakoupit na českém PageFive. Ale možná bych s tím nákupem počkala, chystáme soutěž o jeden výtisk na našem Facebooku!
Lana Del Rey v konverzaci s Courtney Love
“Je to ta záhadná Lana Del Rey?” Chraplavý hlas Courney Love je vedle syrupového zpěvného hlasu Lany Del Rey nezaměnitelný. “Je tohle ta jedna jediná Courtney Love?”
Je to dlouho od té doby co jsme naposledy slyšeli o Del Rey. Volá Love z jejího domova v Kalifornii několik měsíců potom, co vydala “Love”, ten vzkvétající a ležérní první singl z nadcházejícího pátého alba “Lust For Life“. Ačkoliv Lany poslední deska vyšla před rokem a půl, toto konkrétní rozpětí se zdá jako věčnost. “Love” bere v úvahu turbulentní dobu a místo výzvy k akci poskytuje soucit. Řádky jako “svět je tvůj a nemůžeš to odmítat” sklouzne pod zvučný refrén, který prohlašuje “připravuješ se, oblékáš se, abys nešel nikam konkrétně”. Video vystřelí bandu teenagerů do retro vykresleného vesmíru s novodobými zařízeními v ruce.
Jde o vzkaz, který by byl lehce zaměněn s nihilismem. Ale Lana před měsícem naznačila kritiku, když zainstagramovala citát od Niny Simone, “Je to povinnost umělce, tedy co se mě týče, reflektovat dobu”.
Což je pravděpodobně to, co Lana umí nejlépe. Lust For Life může být název další kapitolu v tomto dlouhodobém pátrání po érou neurčující kvalifikátorce mládí, která odstartovala svým vlastním odrežírováním videa pro její průlomový singl “Video Games”. Tento song perfektně krystalizuje náladu a moment, spojuje domácí vizuály nacházející se pouze v webkamerovým vlozích s obrazy z červeným koberců padesátých let a padající Paz de la Huerta před paparazzi. Zatímco Lana trvá na tom, že ztratila své snění, jak byla posedlá minulostí, její hudba je bolestným odrazem generace, který pokračuje v odolávání očekávání. Také je to studie ženskosti obecně, jestli ženství jako takové, jak se samá ptá, ponořené v anachronismu?
Obě Lana Del Rey i Courtney Love píší o neodolatelných institucích – Hollywoodu, akceptování v hlavním proudu a mocných mužích. Ta srdcervoucí zápletka v jednotlivých příbězích je, že obě zpěvačky budou vždy mimo okruh toho, po čem touží. Zatímco Courtney Love obratně hraje roli nefiltrovaného outsidera jako frontmanka skupiny Hole v devadesátkách, ve věku nekonečných poznámek pod čarou, Del Rey zaujala roli nevšímavého nepřizpůsobivce náchylného spíše k špulení než křičení.
I přes dvě dekády od sebe, podobnosti mezi těmito ženami jsou nezvratitelné. Co kdyby Love vyšla z doby jako Del Rey, kdy je veškerý její profesní tah dokumentován na Wikipedii během několika chvilek? Nebo kdyby Del Rey vyrůstala za dob, kdy by musela prosit o každé hudební review, i když je ženou velké rockové hvězdy? Byly by si podobné? Každopádně obě jsou jako Cassaveteho tragickou postavou v jejich světe, ve kterém vystupují, přešlapující hranici mezi vzdálenými kultovními hrdinkami a váženými popovými hvězdami.
“Lidé se mě ptají na podobnosti v naší hudbě,” říká Del Rey k Love, která telefonuje z filmového natáčení ve Vancouveru. “Já jen vím, že je to ten druh hudby, který poslouchám pořád: když řídím, jsem sama nebo když jsem s přáteli.”
” … nemám ráda nablýskanou produkci. Chci trochu takový ten retro dotek, jako ten jarní dozvuk nebo Elvisův slap.”
Lana Del Rey: Takže můžeme mluvit o čemkoliv … Jako třeba o těch hořících palmách, co si měla ve videu k “Malibu”. Nemyslela jsem si, že jsou pravé!
Courtney Love: Myslíš dřív, když rock’n’roll měl nějaký rozpočet? Oh můj bože, Lano, zapalovat palmy byla sranda. Ty jsi myslela, že byly přidané počítačově?
LDR: Jo!
CL: Bože, jsi tak mladá. Zapalovala jsem palmy. Za mých časů zlato, jsi ještě chodívala do školy ve sněhu. Takže, od té doby, co jsme byli spolu na turné, byla jsem trochu posedlá a spadla jsem do tý Laniný králičí nory a stala jsem se – ne jako, že bych nosila květinovou korunu Lano, nemysli si – ale absolutně to miluju. Miluju to tak jako miluju PJ Harvey.
LDR: To je skvěl, protože, je to asi lépe zdokumentováno, ale miluju všechno co děláš ty, všechno co jsi dokázala – nemůžu uvěřit, že jsi se mnou byla na turné.
CL: Četla jsem, že trávíš hodně času masterováním a mixováním. Je to tak i na nové desce?
LDR: Oh můj bože, jo, zabíjí mě to. Je to protože trávím spoustu času se zvukovými inženýry, když pracuji na ozvučení. Protože já vlastně nemám ráda nablýskanou produkci. Chci trochu takový ten retro dotek, jako ten jarní dozvuk nebo Elvisův slab. Někdy, když to pošleš někomu zvenku, můžou se snažit některý věci zjednotvárnit a natlačí je tvrdě navrch, takže to zní opravdu popově. A Born To Die bylo uhlazené, ale obecně mám averzi k věcem co znějí moc vyhlazeně – musíš si vybrat. A někdo říká “Není to pro rádio, když to není super nablýskané od shora dolů.” Ale tyto znáš. Kdokoliv to byl, co mixoval tvoje věci, byl génius. Kdo to byl?
CL: Chris Lord-Alge a Tom Lord-Alge. Kurt byl hodně do masterování. Seděl na každém masterovacím sezení jako zloduch. Já jsem na to nikdy moc nebyla, protože je to otrava.
LDR: Je to otravné.
“Neposlouchala jsem žádnou dobrou hudbu dokud jsem nebyla venku ze střední školy.”
CL: Myslím, že můj nejoblíbenější song od tebe je – tohle se ti nebude líbit, protože je to jeden z dřívějších – je “Blue Jeans”. Myslím, ‘Jsi tak k smrti svěží a špatný jako rakovina’. Kdo tohle napíše?
LDR: Musím říct, že tenhle song je hodně poznamenaný timhle týpkem, Emilem Haynie. Pamatuju jsi, že “Blue Jeans” byla spíše jako taková balada od Chrise Isaaca, a pak jsem šla s ní do studia a vyšlo z toho to, jak to zní teď. A mě došlo, že to je to kouzlo přidané produkce. Tenhle song hrál v radiu ve Velké Británii na Radio 1 a já jsi pamatuji, jak jsem si pomyslela,’Kurva, tohle začalo jako klasická kompozice, když jsem to dostala od mého přítele Dana Heatha!’ Mělo to tak šest akordů, na které jsem začala skládat.
CL: Máš tam tenhle text, ‘Byl jsi tak trochu punk a já vyrůstala na hip hopu’. Doopravdy jsi jsi vyrostla na hip hopu?
LDR: Neposlouchala jsem žádnou dobrou hudbu dokud jsem nebyla venku ze střední školy. Myslím, že to bylo protože jak jsme byli ze severního státu, měli jsme country, měli jsme NPR a MTV. Takže Eminem byla moje verze hip hopu do mých šestnácti. Pak jsem objevila A Tribe Called Quest.
CL: Potkala jsi někdy Marshalla Matherse?
LDR: Ně. Někdy mě jmenuje v jeho písních. Volala jsem šéfovi mého vydavatelství Johna Janicka, a říkám ‘OK v tomhle songu [No Favors], když Eminem říká, ‘Přejedu tuhle slepici, Del Rey [CD uvnitř?]’ Myslel tím, že chce přejet mě nebo mě poslouchal a zatímco srazil někoho jinýho? A John řekl, ‘Ne, ne, poslouchal tvoje songy, zatímco někoho srazil,’ a já byla jako, ‘OK, bezva.’
CL: ty jsi byla jmenovaná Eminemem. To je jak kámen v koruně.
LDR: Jenom malý rubínek.
CL: Jo, není to diamant, ale rubín.
LDR: Ne jako turné s Courtney Love, to je jako diamant Elizabeth Taylor.
CL: Víš, potkala jsem Elizabeth Taylor. Byla jsem s Carrie Fisher na její Velikonoční párty. Trvalo jí šest hodin než sešla dolů.
LDR: Miluju to.
CL: Koukla jsem na Carrie a říkám, ‘Tohle nemá cenu,’ a Carrie řekla, ‘Ale jo má!’ Tak jsme se dostali nahoru a Lano, když míjíš ten print Elizabeth Taylor od Warhola, kde je napsáno ‘001’ naskáče ti husí kůže. A když jsi v jej ložnici, všechno je levandulové jako její oči. A ona je v její koupelně, kde jí tenhle chlap jménem José Eber v cowboyském klobouku dělá vlasy, a já jenom, ‘Co tady dělám, nejsem žádná Hollywoodská výsost.’ A první její slova jsou ‘Naser si Carrie, jak se máš?’ Byla tak zahořklá a přitom byla bohyní zároveň.
LDR: Byla tak zahořklá. Fakt, že se vdala za Richarda Burtona dvakrát a všechny ty příběhy, co slyšíš, o jejích slavných, šílených, veřejných hádkách. Bylo na tyhle trable.
“Je to o tom chtít tu show, mít tu svou vlastní show – žít jí, dýchat jí, ukusovat jí.”
CL: Takže zpět k tobě. Co já slyším v tvé hudbě je to, že jsi vytvořila svět, vytvořila si postavu. Vytvořila si jakousi enigmu, kterou já nikdy nevytvořila, ale kdybych se mohla vrátit zpět, tak bych vytvořila.
LDR: To teď myslíš jako úplně vážně? Já ani nevím, jestli tvůj odkaz by mohl být ještě větší. Jsi jeden z mála lidí, co znám, kdy je jejich odkaz předchází. Jenom to jméno ‘Courtney Love’ je … Jsi velká, zlato. Ty jsi Hollywood. [smích]
CL: Víš co, drahoušku. Začala jsem hodně brzo. Stalkovala jsem Warhola, ještě před tím, než jsem o tom mohla vůbec uvažovat. A ty jsi tak trochu udělala to samé, co jsem tak pochopila. Ta věc s ‘Chci toho dosáhnout’ a není na tom nic špatného.
LDR: Ne to není. Není na tom nic špatného, když ten zbytek děláš z dobrých důvodů. Když máš hudbu opravdu v krvi a nechceš dělat nic jiného a doopravdy se zajímáš o peníze až na posledním místě. Je to o těch vibracích, ne být cliché. A je to o těch lidech. Myslíš, že v tomhle jsme si podobné. Je to o tom chtít tu show, mít tu svou vlastní show – žít jí, dýchat jí, ukusovat jí, všechno.
Druhá část překladu již brzy!
Fotografie: Charlotte Wales, styling: Robbie Spencer, text: Natasha Stagg. Přeloženo pro LanaDelRey.cz.